Bible svatováclavská je katolický barokní překlad celé Bible pořízený jezuity v rozmezí let 1677 až 1715 a vyšla nákladem Dědictví sv. Václava, odtud odvozeno její tradiční pojmenování. Toto vydání bible patří k nejvýznamnějším památkám českého jazyka doby barokní.
Bible svatováclavská vznikla z potřeby nového překladu písma svatého. Překlad tento měl vycházet vstříc požadavkům protireformačního tridendentského koncilu, který za jediný správný základ považoval zrevidované latinské vydání tzv. Vulgatu.
Na novém textu pracovali národně smýšlející jezuité Jiří Konstanc, Matěj Václav Šteyer a později Jan Barner. Při tvorbě nového překladu vycházeli editoři z předreformačního vydání bible tzv. Bible benátské. Používali však i překlady poluterské, např. bibli Melantrichovu, a dokonce Bibli kralickou, která jim byla inspirací povětšině jazykovou. Jezuité sice bratrskou bibli po jazykové stránce chválili, avšak obsahově překlady a hlavně komentáře poznamenané bratrskou teologií odmítali.
Bible nevycházela chronologicky, nýbrž podle potřeb jezuity koncipované křesťanské duchovní obrody obce věřících. Prioritou tak bylo zejména brzké vydání revidované verze Nového zákona, které mělo nahradit všelijaká předešlá a hlavně závadná vydání. Jak v předmluvě arcibiskupově z r. 1676 stojí: „Poněvadž pak kacířská chytrost nejvíce usilovala N. Zákon zfalšovati a z něho základy svých bludů béře: ….. aby Nový Zákon nejprvé na světlo vydán byl s přidáním pro užívání a naučení věrných duší vejkladů těch věcí, o kterých mezi katolickými a kacíři bývá rozepře …
Práce na rozsáhlejším Starém zákoně se protáhla do počátku 18. století a byla uskutečněna až mezi léty 1712 a 1715, kdy vyšly ve dvou dílech opět nákladem dědictví svatováclavského. A to nejprve druhá část Starého zákona (Proroci a knihy Makabejské) a naposled v roce 1715 byla vydána jeho první část (Knihy Mojžíšovy až Eklesiastikus) s titulním listem společným pro celé dílo. Bible svatováclavská sloužila za základ všem dalším českým katolickým vydáním bible až do 20. století.
Záhy po svém vydání se stala nejrozšířenějším biblickým textem v české společnosti a tuto pozici si díky výlučnému užívání při pastýřské činnosti kněží katolické církve udržela do 19. století. Laická obeznámenost s biblickým obsahem napříč českou společností v době národního probouzení proto vycházela ze znalosti tohoto biblického vydání a nikoliv například ze stylově často modernějších textů bible kralické, jejíž šíření bylo v období pobělohorské protireformace úspěšně potíráno a čtenáři perzekvováni.
Tento svazek je úvodním dílem Starého zákona s titulním listem a úvodem k celému nakladatelskému počinu. Obrazová výzdoba je až na malé úpravy převzata ze 4. vydání tzv. Melantrichovy bible (1570). Jejími tvůrci byli tehdejší dvorští malíři habsburských panovníků Florian Abel a Francesco Terzio.Dvoubarevná titulní list opět z dílny Melantrichovy byl upraven a doplněn nakladatelským popisem. Celostránkový dřevořez Stvoření světa v šesti medailonech uvádějící knihu Genesis byl převzat z tzv. Bible Severinovy.
Bible byla vytištěna a vydána Nákladem Dědictwj Swatého Wáclawa na Starém Městě Pražském w Kollegi Sw. Kljmenta Towaryšstwa P. Gježjsse skrze Joachyma Jana Kamenického (faktora), (Praha) 1715, dvoubarevný tisk titulu, text Písma tištěn švabachem, komentáře frakturou ve dvousloupcovém stylu, iniciály, viněty, koncové viněty, vlysy, obsah. přípis, předmluvy, biblický text, rejstříky, [XX] - 1263s. - [XXIV], pozdější historizující celokož. vazba s vazy a kováním, celkový stav velmi dobrý, chybí patitul, nahrazen vloženým listem s ručně psaným obsahem knihy, chybí list stran 15-16, opět nahrazen ručně psaným opisem původního obsahu patrně z počátku 19. stol., počáteční listy knihy Genesis v minulosti restaurovány, listy částečně podlepeny a papír ve spodních částech doplněn, listy na prvních stranách zašlé, papír místy skvrnitý a stářím zahnědlý, desky a hřbet drobně odřené, kožené spony chybí
